Centrum Algatech

Veletrh vědy 2026: když nestačí jen vystavovat, ale je potřeba nadchnout

Tři dny, tisíce návštěvníků a desítky expozic, které mezi sebou soupeřily o jedinou věc – pozornost návštěvníků. Letošní Veletrh vědy v pražských Letňanech znovu ukázal, že k popularizaci vědy už dávno nestačí jen informační panely a odborné výklady. Je to trochu show, trochu hra a hlavně snaha probudit v lidech zvědavost – bez ohledu na věk.

Kdo dnes chce návštěvníka opravdu zaujmout, musí nabídnout něco navíc. Nestačí jen vystavit výsledky výzkumu nebo postavit mikroskop na stůl. Lidé si chtějí věci osahat, vyzkoušet, zapojit se a ideálně si odnést i něco hmatatelného nebo alespoň zážitek, na který budou ještě chvíli myslet. A právě tím je Veletrh vědy výjimečný – každý stánek se snaží najít vlastní způsob, jak návštěvníky vtáhnout do svého světa.

Někde lákali na roboty, jinde na virtuální realitu, hlavolamy nebo živý hmyz. O pár metrů dál si mohli návštěvníci prohlédnout práci archeologů, chemiků nebo fyziků. A mezi tím vším i svět mikrořas a fotosyntézy v expozici Mikrobiologického ústav AV ČR, Centra ALGATECH.

U našeho stánku si návštěvníci mohli vyzkoušet práci vědce při přípravě vlastních preparátů s mikrořasami, podívat se pod mikroskopem na organismy, které běžným okem téměř nevidíme, nebo si vyzkoušet model fotosyntézy. Velký zájem vzbudila také ochutnávka chleba s chlorellou, vzniklého díky přeshraniční spolupráci v rámci projektu Interreg AT-CZ 2021–2027, a pomazánky z modré spiruliny. Děti i dospělí si navíc odnášeli tetovačky s mikrořasami a často také překvapení, jak fascinující může být svět mikroorganismů, které většina lidí běžně ani nevnímá.

   

Řešitelé projektu Photomachines se setkali na třetím ročníku konference

Ve dnech 21.–22. května 2026 proběhl v Nových Hradech již třetí ročník konference projektu OP JAK – Photomachines. Setkání pravidelně spojuje řešitele jednotlivých pracovních balíčků, partnery projektu i členy Mezinárodní vědecké poradní rady (ISAB).

Během dvoudenního programu byly prezentovány aktuální výsledky projektu, pokrok dosažený v jednotlivých výzkumných směrech i plány pro další období. Diskuse se zaměřily nejen na základní výzkum cyanobakterií a mikrořas, ale také na možnosti praktického využití získaných poznatků.

Projekt Photomachines se soustředí na vývoj sinicové „bio-továrny“ Syn2Cell, jejímž cílem je efektivnější produkce biologicky cenných látek prostřednictvím modifikace metabolických drah mikrořasových buněk. Součástí výzkumu je také hledání specifických metabolitů s potenciálními anti-virulentními a anti-proliferačními účinky.

Nedílnou součástí konference bylo rovněž jednání členů Mezinárodní vědecké poradní rady (ISAB), kteří projektu poskytují odbornou zpětnou vazbu a průběžně hodnotí jeho směřování a výsledky.

Koordinátorem projektu je Mikrobiologický ústav AV ČR – Centrum ALGATECH v Třeboni. Na řešení projektu se dále podílejí Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ústav přístrojové techniky AV ČR, Biologické centrum AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci. Projekt je spolufinancován Evropskou unií a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

    

Nový projekt Horizon Europe

Laboratoř biotechnologie – skupina biorafinace řas vedená dr. Josem Cheelem se od 1. května podílí na velkém evropském projektu BIG-ALGAE, který spadá pod Horizon Europe – Circular Bio-based Europe Joint Undertaking (CBE JU).

Projekt je zaměřen na zvýšení efektivity a udržitelnosti technologií a postupů pěstování makrořas tak, aby byly vhodné k replikaci v různých místech Evropy, na rozvíjení a škálování procesů valorizace biomasy a vytváření nových produktů s přidanou hodnotou. Do projektu je zapojeno 19 partnerů z 9 zemí EU a Koreje, koordinátorem je portugalská společnost A4F.

Skupina Biorafinace řas v našem centru Algatech se v projektu BIG-ALGAE zaměřuje na šetrné frakcionační postupy a využití vysokovýkonné proti-proudové chromatografie (CCC) pro selektivní izolaci a purifikaci vysoce hodnotných bioaktivních látek z makrořas, například pigmentů, micosporine-like amino acids (MAA) nebo polyfenolů. Skupina navazuje na svůj úspěšný aplikovaný výzkum v projektech Horizon 2020 nebo TAČR.

Projekt BIG-ALGAE získal ocenění kvality, protože významně přispívá k cílům platformy Strategic Technologies for Europe (STEP). Jde o značku excelence pro projekty, které mají špičkovou inovační úroveň a zároveň posilují technologickou suverenitu EU. Ocenění zvyšuje důvěryhodnost projektu a otevírá dveře k dalším evropským i soukromým zdrojům financování.

Naši vědci se podíleli na objevu unikátní nové bakterie v bulharských horkých pramenech.

Výzkumný tým Laboratoře anoxygenních fototrofů Mikrobiologického ústavu AV ČR (Centrum ALGATECH v Třeboni) získal významné mezinárodní uznání. Jimi popsaná bakterie Chloracidobacterium validum byla britskou Microbiology Society vybrána jako „Microbe of the Month“.

Výsledky vedly nejen k popisu nového druhu Chloracidobacterium validum, ale také k ustanovení nového rodu (Chloracidobacterium), nové čeledi (Chloracidobacteriaceae) a nového řádu (Chloracidobacteriales). Rod Chloracidobacterium je dosud jediným známým fototrofním zástupcem kmene Acidobacteriota. Objev byl publikován v časopise International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology.

Neobvyklá kombinace fototrofních znaků

Chloracidobacterium validum je mikroaerofilní a středně termofilní bakterie s optimální růstovou teplotou kolem 45 °C. Patří mezi anoxygenní fototrofní organismy – využívá světlo jako zdroj energie, avšak bez produkce kyslíku a bez schopnosti autotrofní fixace oxidu uhličitého, která je typická například pro řasy a vyšší rostliny.

Fotosyntetický aparát této bakterie zahrnuje bakteriochlorofyl c i bakteriochlorofyl a, chlorozomy jako světlosběrné struktury, Fenna–Matthews–Olsonův protein jako přenašeč energie a homodimerní typ-1 reakční centrum, kde dochází k přeměně světelné energie na energii chemickou. Tato kombinace znaků je známá ze zelených sirných bakterií, které jsou však přísně anaerobní. Chloracidobacterium naproti tomu vyžaduje nízké koncentrace kyslíku a některé biosyntetické procesy jsou na jeho přítomnosti závislé.

Tato neobvyklá kombinace vlastností činí z rodu Chloracidobacterium významný model pro studium evoluce fototrofie.

Mezinárodní spolupráce

Nový druh byl izolován během expedice vedené prof. Michalem Koblížkem z MBÚ AV ČR v Třeboni z mikrobiálního povlaku v horkých pramenech situovaných v kaldeře vyhaslé sopky Kozhuh u jihobulharského městečka Rupite.

„Cílem expedice byl výzkum termofilních cyanobakterií a jejich měnícího se druhového složení v závislosti na ochlazování vody v odtoku od horkých vývěrů. Náš kolega dr. Markus Tank z Německé sbírky mikroorganismů v Braunschweigu měl zkušenosti s termofilními anoxygenními bakteriemi z horkých pramenů v USA a právě jemu se podařilo izolovat několik zajímavých bakteriálních kmenů. Podrobnou charakterizaci následně provedl dr. Mohit Kumar Saini z třeboňské laboratoře. Tehdy se potvrdilo, že se jedná nejen o nový druh, ale i o zástupce nového rodu, čeledi a řádu,“ upřesnil prof. Koblížek.

Na výzkumu se kromě České republiky a Německa podíleli také odborníci z Japonska a USA.

Kulturně-historická souvislost a česká stopa

Kmen nové bakterie dostal označení podle konkrétního vývěru BV2. Zkratka BV odkazuje k názvu areálu známého jako Baba Vanga sanctuary – místu spojenému se slavnou bulharskou věštkyní Babou Vangou, která v Rupite žila. Termální bazény v areálu jsou označeny zkratkou BV a číslem; z bazénu BV2 byl izolován i tento mikroorganismus.

Lokalita má zároveň další českou vědeckou stopu – již v 80. letech se zde tehdejší Československá akademie věd a třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu podílely na výstavbě velkoobjemové pěstírny mikrořas. Současný objev tak symbolicky navazuje na dlouhodobé české aktivity v této oblasti.

Význam přesahující samotný objev

Objev a popis nového druhu nemá význam pouze taxonomický. Poskytuje důležité informace pro studium evoluce světlosběrných aparátů napříč organismy využívajícími energii slunce.

Různé skupiny bakterií vyvinuly odlišné strategie zachycování světla a přeměny jeho energie na biologicky využitelnou formu. Srovnávání chlorozomů, reakčních center a přenašečů energie mezi evolučně vzdálenými liniemi umožňuje lépe rekonstruovat vývoj těchto mechanismů.

Znalosti získané základním výzkumem mohou mít do budoucna i širší význam. Detailní pochopení různých typů světlosběrných systémů může inspirovat přístupy v syntetické biologii – například při návrhu modifikovaných mikroorganismů schopných efektivně využívat světelnou energii. Vedle toho byl popsán celý genom bakterie včetně genů pro produkci lasso peptidů, které jsou v Třeboni předmětem výzkumu jako možná antibiotika nové generace.

Výzkum realizovaný na MBÚ AV ČR tak přispívá nejen k poznání evoluce života, ale vytváří i potenciální základ pro budoucí biotechnologické inovace.

   

Centrum ALGATECH a Gymnázium Třeboň spojují síly pro podporu mladých vědců

Centrum Algatech, detašované pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, podepsalo s Gymnáziem Třeboň memorandum o spolupráci zaměřené na podporu vzdělávání studentů se zájmem o přírodovědné obory – biologii, biochemii, genetiku, molekulární biologii či biotechnologii.

První společnou akcí roku 2026 byl workshop pro studenty maturitního ročníku.

Nešlo jen o „návštěvu laboratoře“, ale o skutečnou práci s odbornými zadáními:

• Jak izolovat DNA

• Jak rozlišit inaktivní, ale živé buňky od buněk mrtvých s ohledem na potraviny

• Jak určit místo utonutí oběti na základě přítomnosti sinicových toxinů odebraných z různých rybníků

• Jak naočkovat kulturu mikrořas na agarové misky

Součástí programu byla i diskuse o tom, kde všude se s produkty z řas setkáváme v každodenním životě – často aniž bychom o tom věděli.

Do budoucna bychom rádi prohloubili zapojení studentů Gymnázia Třeboň například prostřednictvím programu Otevřená věda nebo vedením středoškolských odborných prací.

Podpora mladých talentů je investicí do budoucnosti české vědy – a nás těší, že ji můžeme realizovat přímo v Třeboni.

    

Mikrobiologický ústav AV ČR a Biologické centrum AV ČR si vás dovolují pozvat na 8. Akademický ples, který se uskuteční v sobotu 21. února 2026 od 20:00 v Kulturním domě Beseda v Třeboni. Vstup bude otevřen od 19:00, slavnostní zahájení proběhne ve 20:00.

K příjemné atmosféře přispěje hudební doprovod kapely BLACK TOWER. Součástí večera bude také welcome drink, občerstvení a tradiční tombola.

Vstupné: 380 Kč
Prodej vstupenek bude zahájen 15. ledna 2026 v Turistickém informačním centru Třeboň, Masarykovo nám. 1, www.itrebon.cz
Telefonní kontakt: 384 721 169.

Těšíme se na společně strávený večer.

Oranžové kvasinky pro potravinářství a krmivářství

Mikrobiologický ústav AV ČR – Centrum Algatech v Třeboni úspěšně dokončil projekt TAČR DELTA 2 Sekvenční bio-výroba založená na protiproudé separaci k získání astaxanthinu z probiotických kvasinek realizovaný ve spolupráci s aplikačními partnery z České republiky a Taiwanu.

Výzkumný konsorciální tým vyvinul integrovaný, škálovatelný a udržitelný bioproces pro produkci přírodního astaxanthinu s vysokou přidanou hodnotou. Základem procesu je geneticky optimalizovaný kmen kvasinky Kluyveromyces, produkující více než 1 % astaxanthinu v sušině. Fermentační proces byl úspěšně optimalizován do pilotního měřítka, čímž byla potvrzena technologická připravenost pro budoucí průmyslové využití.

Tým dr. Josého Cheel Horny v Centru Algatech vyvinul a pilotně ověřil proces protiproudé separace (CCS), který umožňuje izolaci vysoce čisté astaxanthinové frakce vhodné pro potravinářské i krmivářské aplikace. Současně byla ověřena membránová separační technologie pro finální čištění, která dosáhla snížení uhlíkové stopy technologie o 54,19 %, tedy výrazně nad rámec projektového cíle.

Vyrobené funkční vzorky — bioaktivní astaxanthin, astaxanthinem obohacená kvasinková biomasa a prototyp rostlinného masa („astaxanthin bacon“) — potvrdily praktickou využitelnost nové technologie. Senzorické testy prokázaly neutrální až pozitivní přijetí a vhodnost pro další vývoj aplikací, zejména v oblasti funkčních potravin a krmiv.

Nyní začíná stejně důležitá a vzrušující fáze – technologický transfer výsledků. Cílem je zajistit ochranu duševního vlastnictví pracoviště AV ČR, definovat podmínky jejich poskytnutí potenciálním výrobcům a podpořit vývoj konečných produktů. Ukazuje se, že trhem nemusí být pouze Evropa, ale velký potenciál má i Dálný východ.

Projekt TAČR je dalším z úspěšných počinů výzkumné skupiny pro biorafinace, která již realizovala licencování patentu na získání astaxanthinu z mikrořas, účastnila se projektů MPO, TAČR či Horizon 2020 a stojí za rozvojem celé platformy „Phytocomplex“.

   

Noc vědců 2025 v Třeboni skončila

Noc vědců 2025  v Mikrobiologickém ústavu AV ČR - Centru ALGATECH v Třeboni skončila v pátek 26. 9. v noci, úderem dvaadvacáté hodiny. Naši vědeckou show a komentované prohlídky interiérů centra navštívilo celkem 138 návštěvníků všech věkových kategorií. Nesmírně nás potěšilo nejen to, ale i nadšené ohlasy návštěvníků! Děkujeme všem, kteří jste se na akci podíleli i Vám všem, kteří jste k nám zavítali! V galerii fotek si můžete prohlédnout, jak Noc vědců v našem centru probíhala.

     

Noc vědců 2025 v Třeboni

Zveme vás na Noc vědců, která se letos uskuteční v pátek 26. září 2025 v Mikrobiologickém ústavu AV ČR – Centru ALGATECH v Třeboni. Od 17:00 do 22:00 hodin otevřeme brány i laboratoře široké veřejnosti a nabídneme vám pestrý program.

Letošním celorepublikovým tématem je „Bohatství“ – a my vám ukážeme, jak ho vidíme ve světě vědy. Program se bude odehrávat na prostranství před hlavní budovou Opatovického mlýna a součástí večera budou také komentované prohlídky, při kterých nahlédnete do míst, kam se běžně nedostanete. Na tyto prohlídky je nutné si předem zarezervovat místo prostřednictvím online formuláře: Algatech

Podrobný program Noci vědců najdete na oficiálním webu nocvedcu.cz.

V případě dotazů kontaktujte Michaelu Eisertovou na telefonu 771 529 677.

Vstup na akci je zdarma.

Noc vědců je i v roce 2025 podpořena programem Marie Skłodowska Curie Actions s projektem METAMORPHOSIS v rámci výzvy HORIZON-MSCA-2023-CITIZENS-01.

Centrum ALGATECH na Dni Zdravé Země v Újezdu nad Lesy

Mikrobiologický ústav AV ČR - Centrum ALGATECH  se 12. září poprvé zúčastnil akce Den Zdravé Země v Újezdu nad Lesy. Přestože šlo o akci místního charakteru, překvapil nás velký zájem – dopoledne hlavně od dětí z mateřských a základních škol a odpoledne pak i jejich rodičů.

V naší interaktivní expozici se návštěvníci dozvěděli, že mikrořasy a sinice nejsou jen „zelené“, ale že existují v celé škále barev a tvarů. Vyzkoušeli si práci s pipetou a tradičně jsme také vysvětlovali, jak funguje fotosyntéza. Malí návštěvníci se k nám díky tomu často vraceli i několikrát. Zajímavým zpestřením byla také možnost ochutnat chléb s přídavkem heterotrofní chlorelly z Pekařství MPM v Lomnici nad Lužnicí, který všechny překvapil svou výbornou chutí. Nový produkt na trhu je výsledkem přeshraniční spolupráce Interreg AT-CZ.

Účast na této akci pro nás byla příjemnou zkušeností a potvrzením, že i na lokálních akcích je o popularizaci vědy velký zájem.

   

Nová publikace v Science Advances

Jan Janouškovec a Jan Michálek z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu vedeném Helmholtzovým centrem pro polární a mořský výzkum v Německu. Studie zkoumala, jak nedostatek živin a přechod na mixotrofní výživu – tedy kombinaci fotosyntézy a získávání organických látek z okolí – spouští produkci toxinů u mořské mikrořasy Chrysochromulina leadbeateri. Ta v roce 2019 způsobila rozsáhlý úhyn lososů na norském pobřeží.

Výzkum využil pokročilé metody metatranskriptomiky, metabolomiky a hmotnostní spektrometrie, které propojily genovou expresi, chemické složení prostředí a přítomnost toxinu LBT‑1. Výsledky ukazují, že produkce toxinů je cílenou strategií, jak potlačit konkurenci, získat živiny a podpořit růst řasy. Studie přispívá k pochopení dynamiky škodlivých květů řas a může pomoci při vývoji nástrojů pro jejich včasnou detekci. Práce byla publikována v Science Advances a českou účast podpořil GA ČR (21-19798M).

DOI: 10.1126/sciadv.adv3390

Věda Fest 2025

Ve středu 18. června 2025 jsme se zúčastnili Věda Festu na "Kulaťáku" v Praze, jedinečného venkovního festivalu vědy, který každoročně přiláká tisíce dětí, studentů i dospělých. Pro Centrum ALGATECH to byla již druhá letošní velká akce pro veřejnost – po úspěšném vystoupení na Veletrhu vědy v Letňanech.

Naším cílem bylo znovu přiblížit výzkum mikrořas běžnému životu, zaujmout, vysvětlit a také trochu překvapit.

Model fotosyntézy poutavě vysvětloval, jak řasy získávají energii ze světla.
U pipetovací stanice si mohli malí i velcí vyzkoušet základní laboratorní dovednosti.
A samozřejmě se ochutnávalo – chléb s chlorellou a řasové muffiny zaujaly nejen barvou, ale i chutí.

Řasy jsme představovali jako potravinu budoucnosti, která má nejen nutriční, ale i environmentální výhody. Mnozí návštěvníci se s touto myšlenkou setkali vůbec poprvé – a často s překvapením zjistili, že jim řasové pečivo chutná.

Jsme rádi, že jsme se mohli i touto cestou přiblížit veřejnosti, ukázat naši práci jinak než jen vědeckými články – a třeba i inspirovat budoucí generace vědců. Děkujeme všem, kdo se u nás zastavili!

    

Centrum ALGATECH na Veletrhu vědy 2025

Ve dnech 5.–7. června 2025 jsme se zúčastnili Veletrhu vědy v Letňanech – největší populárně-naučné akce v České republice, pořádané Akademií věd ČR. Tato událost byla pro Centrum ALGATECH první velkou příležitostí letošního roku představit naši práci široké veřejnosti – a zájem byl skutečně velký!

Na našem stánku si návštěvníci mohli:

• vyzkoušet pipetování jako opravdoví vědci,
• pochopit princip fotosyntézy díky názornému modelu,
• a také ochutnat potraviny obohacené o řasy, jako byl chléb s chlorellou nebo řasové muffiny.

Naším cílem bylo přiblížit vědecký výzkum mikrořas lidem všech věkových kategorií a ukázat, že řasy nejsou jen „laboratorní vzorky“, ale mohou být i součástí našeho jídelníčku. Návštěvníky překvapila nejen barva a chuť produktů, ale i samotná myšlenka využití mikrořas v potravinářství.

Děkujeme všem, kdo se u nás zastavili! Těší nás váš zájem i otázky a jsme rádi, že jsme mohli vstoupit do letošní sezóny popularizačních akcí právě takhle – s nadšením, interakcí a chutí řas.

   

ERC konference v Nových Hradech

Ve dnech 25.-28.5. 2025 se v konferenčním centru MBÚ na zámku v Nových Hradech konala konference organizovaná v rámci prestižního projektu ERC-Synergy s názvem Redesigning the photosynthetic light reactions.

Cílem projektu je konstrukce nového typu sinice s vylepšenou fotosyntézou využívající komponenty z jiných fotosyntetických organismů. Konference v předposledním roce řešení projektu představila nedávné výsledky zúčastněných týmů z třeboňského pracoviště MBÚ, Univerzity v Sheffieldu a Mnichově a rovněž zahrnovala přednášky pozvaných zahraničních expertů v oboru.

Nový článek v Nature Microbiology

Mezinárodní výzkumný tým jehož součástí jsou i vědci z centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR, popsal nový typ světlosběrného aparátu u mořských archeí. Studie publikovaná v prestižním časopise Nature Microbiology ukazuje, že tyto mikroorganismy využívají rodopsiny s přídavnou karotenoidovou anténou pro účinnější zachycení světelné energie.

Práce uveřejněná v Nature Microbiology popisuje dosud neznámý mechanismus zachycování světelné energie u mořských archeí ze skupiny Asgard. Tyto mikroorganismy jsou v posledních letech intenzivně studovány jako pravděpodobní přímí předchůdci pokročilejších eukaryotních organismů. Jelikož skupinu Asgard dosud nelze kultivovat v laboratorních podmínkách, jsou vědci při jejím výzkumu odkázáni na analýzu environmentální DNA odebrané z mořského prostředí.

V počítačově rekonstruovaných genomech těchto organismů byly objeveny geny pro speciální mikrobiální rodopsiny – světlem aktivované proteiny, které po ozáření přenášejí protony přes buněčnou membránu a přispívají tak k tvorbě ATP. Na rozdíl od běžných rodopsinů známých např. ze zrakového aparátu živočichů, nově popsané rodopsiny obsahují přídavné světlosběrné antény tvořené hydroxylovanými karotenoidy, jako jsou lutein, diatoxanthin a fukoxanthin, které umožňují efektivní zachycení modrého světla běžného v oceánu.

Mezinárodní výzkumný tým tvořili vědci z Izraele, Japonska, Německa, Švýcarska a České republiky. Vědci z centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR – Daniela Bárcenas-Pérez, José Cheel a Michal Koblížek – připravili čisté karotenoidy potřebné k vytvoření funkčních rodopsinů v laboratorních podmínkách a umožnili tak experimentálně ověřit jejich světlosběrnou funkci. Tento objev významně rozšiřuje naše chápání evoluce světlem poháněné fototrofie u mikroorganismů žijících v mořském prostředí.

https://www.nature.com/articles/s41564-025-02016-5

Tisková zpráva zde:

Gratulujeme kolegovi Cristianu Villena Alemanymu k velkému úspěchu

Jeho projekt s názvem "Eutrophication and AAP bacteria: changes in the contribution of AAP bacteria to microbial dynamics and carbon cycle in response to trophic status“ uspěl v mezinárodní výzvě GAČR – skvělý start do vědecké kariéry hned po Ph.D.

Společně s týmy z Polska a Německa bude Mikrobiologický ústav - Centrum ALGATECH zkoumat, jak eutrofizace ovlivňuje koloběh uhlíku a mikrobiální rovnováhu ve vodních ekosystémech. Výsledky pomohou lépe pochopit dopady lidské činnosti na vodní mikrobiální život a uhlíkový cyklus.

Držíme palce celému mezinárodnímu týmu!

Návštěva Akademické rady AV ČR v Centru ALGATECH

29. října 2024 jsme v Centru ALGATECH měli čest přivítat členy Akademické rady AV ČR. Prof. Ing. Roman Sobotka, Ph.D., společně s vedoucími jednotlivých laboratoří prezentovali odborné zaměření centra, které pokrývá fototrofní mikroorganismy od základního výzkumu fotosyntézy u bakterií přes editaci genomu sinic až po aplikovanou spolupráci s firmami při vývoji downstream procesů cenných látek z mikrořas.

S velkým ohlasem se setkal především nový projekt Photomachines z Operačního programu Jan Amos Komenský zabývající se syntetickou biologií a metabolické inženýrství. Výzkum by měl přispět k produkci terapeutických peptidů s využitím mikrořas.

   

Gratulujeme prof. Josefu Komendovi!

Akademie věd ČR ocenila v poslední zářiový den čtveřici vynikajících vědců. Medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách získal prof. Josef Komenda, vedoucí Laboratoře fotosyntézy mikrobiologického ústavu AV ČR, Centra Algatech v Třeboni.

Prof. Komenda je uznávaný odborník na fotosyntézu sinic. Postupně objasnil a popsal jednotlivé kroky a detaily složitého procesu skládání a obnovy membránového komplexu Fotosystému II, ke kterému v důsledku fotochemického poškození dochází neustále během fotosyntézy sinic, řas a rostlin. V oboru fotosyntézy sinic dosáhl světové úrovně a stal se obecně uznávanou autoritou, o čemž svědčí kvalita publikovaných prací i citační ohlas (Hirschův index = 43)

Svému oboru se celoživotně věnuje s ohromným nasazením, poctivě a do hloubky. Jeho skromnost, autorita i vědecká integrita jsou příkladné. Více zde: https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/aktuality/Mit-stesti-na-lidi-a-tym-okolo-sebe-00001.-Akademie-ved-ocenila-petici-osobnosti

     

Práce na nové laboratoři pro robotický systém v MBÚ - Centru Algatech začaly

Jedním z úkolů projektu OP JAK - Photomachines - je vývoj robotického systému pro vysokokapacitní fenotypování fototrofním mikroorganismů, mikrořas.

Cílem je zvýšit kapacitu screeningu geneticky upravených buněk integrací plně automatizovaného robotického systému s novými senzory pro charakterizaci kmenů sinic a řas. Tento systém, nazvaný AlgaScreen, bude automatizovat kultivaci, manipulaci a analýzu tisíců kmenů, přičemž využije pokročilé technologie, jako je hyperspektrální zobrazování a detekce fluorescence. Projekt řeší nedostatek komerčních robotických řešení pro fotosyntetické mikroorganismy a má za cíl vytvořit unikátní fenotypovací linku vybavenou umělou inteligencí pro efektivní screening a analýzu dat. Robot bude instalován v nově vybudovaném prostoru, který bude součástí Laboratoře fotosyntézy Mikrobiologického ústavu AV ČR - Centra Algatech. Cílem projektu Photomachines je vyvinout novou technologii pro produkci terapeutických peptidů a dalších cenných látek s využitím fototrofních buněčných továren, pomocí metod metabolomického inženýrství a syntetické biologie.


                                     

Příběhy řasových éček v časopise Vesmír

Jak indonéský dezert přispěl k rozvoji mikrobiologie? Čím ochutit tradiční irskou kaši z mořských řas? Proč nám japonské polévky tolik chutnají? Proč jsou zelené řasy růžové? Co udělal kjótský hostinský Tarózaemon v roce 1658 se zbylými bločky řasového rosolu a jak nám jeho šetrnost dodnes pomáhá v kuchyni?

Článek „Příběhy řasových éček“ dr. Richard Lhotského z MBÚ AV ČR - Centra ALGATECH přináší zajímavé příběhy přídatných látek v potravinách, familiárně nazývaných „éčka“, které pocházejí z řas. Článek „Příběhy řasových éček“ najdete v aktuálním čísle časopisu Vesmír.

pdf článku ZDE

Foto: Sběr ruduch Eucheuma na ostrově Lembongan v Indonesii. Foto: Alain Bachellier, CC BY-NC-SA 4.0