Historie

Laboratoř buněčných cyklů řas se již více než 50 let věnuje studiu regulace buněčného cyklu u řas, které se dělí tzv. násobným dělením. Historie laboratoře je neodmyslitelně spjata s osobou svého zakladatele a dlouholetého „šéfa“, dr. Viléma Zachledera. Pokud se chcete dozvědět více o jeho strhující osobnosti klikněte zde nebo zde.

Po desetiletí používáme synchronizované kultury, v nichž jsou všechny buňky stejně „staré“, pro různé účely, včetně studia vlivu intenzity světla a osvětlovacích režimů (Šetlík et al. 1972; Šetlík et al. 1975; Šetlík a Zachleder 1984; Tukaj et al. 1996;), barvy světla (Oldenhof et al. 2004a; Oldenhof et al. 2004b; Oldenhof et al. 2006), vlivu nedostatku živin (Ballin et al. 1988; Šetlík et al. 1988; Zachleder et al. 1988), vlivu teploty (Šetlík et al. 1975), vlivu specifických inhibitorů buněčného cyklu (Zachleder 1994; Zachleder 1995), těžkých kovů (Bišová et al. 2003; Pribyl et al. 2006; Pribyl et al. 2008; Cepák et al. 2014), látek znečišťujících životní prostředí (Zachleder a Tukaj 1993) nebo karcinogenů (Zachleder et al. 1983; Abarzua et al. 1986).

Hlavním cílem těchto studií bylo objasnit načasování událostí v překryvných reprodukčních sekvencích typických pro násobné dělení a jejich vzájemné interakce (Zachleder a Šetlík 1988; Zachleder a Šetlík 1990; Bišová a Zachleder 2014; Zachleder et al. 2016) včetně úlohy a složení cytoskeletu (Hendrychová et al. 2002). Studovali jsme také kontrolu kompetence k pohlavnímu rozmnožování (Zachleder et al. 1991; Zachleder et al. 2002b) a reakci na poškození DNA (Slaninová et al. 2003; Hlavová et al. 2011; Čížková et al. 2019). Již od 80. let dvacátého století se zajímáme a studium chloroplastů a jejich dělení (Šetlík a Zachleder 1984; Zachleder a Cepák 1987a, Zachleder a Cepák 1987b, Zachleder a Cepák 1987c; Cepák a Zachleder 1988; Zachleder et al. 1989, 1990; Los et al. 1990; Cepák et al. 2007; Vítová et al. 2008). Později tento výzkum probíhal ve spolupráci s výzkumným týmem profesora T. Kuroiwy (University of Tokyo) a profesora S. Kawana (University of Tokyo) (Zachleder et al. 1995; Zachleder et al. 1996; Zachleder et al. 2004).

V posledních 20 letech jsme se zajímali o vliv selenu (Umysová et al. 2009; Doucha et al. 2009; Brányiková et al. 2010; Vítová et al. 2011; Vítová et al. 2015) a prvků vzácných zemin (Goecke et al. 2015; Goecke et al. 2015; Řezanka et al. 2016; Goecke et al. 2017) na zelené řasy. Dále jsme využili naše znalosti o fyziologii řas (Vítová et al. 2015) k produkci řas bohatých na škrob (Brányiková et al. 2008; Brányiková et al. 2009; Maršálková et al. 2010; Brányiková et al. 2011; Zachleder a Brányiková 2013), neutrální lipidy (Přibyl et al. 2012a; Přibyl et al. 2012b; Li et al. 2013; Přibyl et al. 2013; Ota et al. 2016a; Ota et al. 2016b či jejich kombinaci (Mizuno et al. 2012; Fernandes et al. 2013; Procházková et al. 2013; Takeshita et al. 2014). Kromě toho jsme ověřili schopnost řas zužitkovat různé formy odpadního CO₂ (Brányiková et al. 2010; Kaštánek et al. 2010) a produkovat škroby a lipidy ve venkovních podmínkách (Schreiber et al. 2017; Takeshita et al. 2018). Některá témata, jako je vliv světla (Vítová et al. 2011a) a teploty (Vítová et al. 2011b) na růst a dělení řas, jsou naším dlouhodobým a trvalým zájmem. K dalším tématům, jako je koordinace chloroplastů a buněčných cyklů, se vracíme, abychom se jim znovu věnovali s nově dostupnou metodikou.