Centrum Algatech

Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. - vědecké pracoviště Třeboň

 

Tvarohová pomazánka s česnekem a Chlorellou.

Týden s Chlorellou v Třeboni

 

Slatinné lázně Třeboň ve spolupráci s Centrem ALGATECH, třeboňským pracovištěm Mikrobiologického ústavu AV ČR, zahájí 27. května akci Týden s Chlorellou. Tato akce je součástí projektu Potraviny pro budoucnost v rámci Strategie AV21, jejímž cílem je přiblížit práci výzkumných ústavů Akademie věd ČR veřejnosti. V restauraci Adéla v Bertiných lázních budou moci hosté ochutnat několik druhů speciálně připravených pokrmů, obsahujících sladkovodní mikrořasu Chlorellu.Zájemce čekají i dvě poutavé přednášky na téma zdravé výživy a používání řas ve výživě člověka. Akce skončí 3. června 2017. Čtěte více► Restaurace Adéla►

 

Právě vyšlo: "Aktivní látky mikrořas ve výživě", autoři - Jiří Kopecký, Richard Lhotský, Jindřiška Paichlová.

Po první publikaci Mikrořasy - solární továrna v jedné buňce přicházejí pracovníci Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., Centra ALGATECH v Třeboni s další prací, která se zabývá mikroskopickými řasami a sinicemi. Mikroskopické řasy a sinice nacházejí stále větší uplatnění ve výživě, ale i v krmivářství. Tento titul přináší ucelený přehled účinných látkek mikrořas i popis působení řasové biomasy jako celku.

Autoři se věnují jednotlivým skupinám aktivních látek: proteinům, aminokyselinám, lipidům, vitamínům, sacharidům, jejich charakteristice i fyziologickým účinkům v organismu.

Druhá část publikace rozebírá využití řasové biomasy ve výživě člověka i jako doplňku krmných směsí pro hospodářská a domácí zvířata.

 

 Publikace je ke stažení zde

(Ilustrační fotografie. By Aussie Oc (Own work) [CC BY-SA 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)], via Wikimedia Commons)

Australské jezero náhle zrůžovělo

 

Obvykle tmavě zelené jezero v melbournském Westgate Park změnilo svou barvu na sytě růžovou. Tento jev způsobily nezvykle vysoké teploty, které letos v jihovýchodní Austrálii panují.

Extrémně vysoký obsah soli ve vodě je důvodem jevu, při kterém řasy rostoucí v jezeře vytváří během fotosyntézy červený pigment.

K danému tématu hovořil v sobotním Studiu 6 ČT24 prof. RNDr. Ondřej Prášil, Ph.D., vedoucí Centra ALGATECH - Mikrobiologického ústavu AV ČR.  Více zde►

 

 

 

 

Centrum ALGATECH tváří tématu výzkum a vývoj reklamní kampaně MŠMT k propagaci OP VVV       

 

Počínaje prvním březnem tohoto roku bylo spuštěno vysílání reklamního spotu na téma výzkum a vývoj kampaně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k propagaci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Centrum ALAGATECH - třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR bylo v loňském roce vybráno z deseti výzkumných ústavů, aby reprezentovalo oblast finanční podpory pro vědu a výzkum.Spot bude vysílán na třech nejsledovanějších televizních stanicích do konce roku 2018.

Shlédnout►     Tisková zpráva MŠMT►

 

Včely a řasy

Mohou řasy zvýšit odolnost včel proti parazitům, bakteriím a virům a zároveň růst nežádoucích patogenních bakterií účinně zastavit? Čtěte více►

Zveme Vás na seminář

Centrum ALGATECH v Třeboni zve zájemce o problematiku získávání cenných látek z řasové a rostlinné biomasy  na seminář " Získávání cenných látek z rostlinné biomasy".  Na semináři budou účastníci seznámeni se základními i speciálními metodami získávání cenných látek. Přednášet budou přední čeští odborníci na danou problematiku. Součástí semináře je i prohlídka Centra ALGATECH. Účast na semináři je bezplatná. Přihlášky a dotazy zasílejte na adresu lhotsky@alga.cz.

Pozvánka a program►

 

Dvanáctého července 2016 navštívila Centrum ALGATECH skupina třiceti českých a zahraničních studentů v rámci projektu Energy Future Tour 2016. V průběhu vzdělávací cesty napříč sedmi kraji Evropského regionu Dunaj - Vltava účastníci navštívili významné energetické zdroje jednotlivých regionů, energeticky soběstačné budovy a výzkumné organizace, zabývající se technologiemi, které lze získat z obnovitelných zdrojů. Studenti v Centru ALGATECH, v třeboňském pracovišti Mikrobilogického ústavu AV ČR, absolvovali odborný výklad o vědecko - výzkumné činnosti Centra, zejména v oblasti řasové biotechnologie.

 

Film o průběhu projektu k vidění zde►

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největším vědeckým festivalem probíhajícím v České republice. Letošní ročník, který se nese v duchu motta "Za hranice známého", byl zahájen v úterý 11. listopadu.  Festival zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory.
 
Festival oslovuje studenty středních škol, pro které jsou připraveny především přednášky a exkurze v dopoledních hodinách. Odpolední, podvečerní a doprovodné programy jsou pak určeny na širokou veřejnost. Týden vědy a techniky AV ČR koordinuje Odbor popularizace vědy a marketingu Střediska společných činností AV ČR, v. v. i. Na organizaci festivalu se podílí všechna pracoviště Akademie věd ČR.
 
Vstup na všechny akce je zdarma. 

Více informací zde►

Cena AV ČR pro úspěšné vědce z Třeboně

Cena za vynikající výsledky velkého vědeckého významu byla 3. října 2016 udělena vědeckému týmu prof. RNDr. Josefa Komendy, PhD., DSc z Laboratoře fotosyntézy Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni. 

Více zde►   ČT►

Cena AV ČR za vynikající výsledky velkého vědeckého významu dosažené při řešení vědeckých úkolů, grantových, interních programových a mezinárodních projektů financovaných AV ČR  byla v roce 2016 udělena vědeckému týmu Prof. RNDr. Josefa Komendy, PhD., DSc z Laboratoře fotosyntézy Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni. Více zde►

Prémie Otto Wichterleho byla udělena předsedou Akademie věd České republiky prof. Jiřím Drahošem v pondělí 30. května 2016 RNDr. Pavlu Hrouzkovi, Ph.D. z třeboňské Laboratoře řasových biotechnologií. Více o udílení prémie►

Ceny Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i. v kategoriích za nejlepší původní publikaci, publikaci ve spolupráci, review publikaci, disertační práci a diplomovou práci v roce 2015 byly uděleny vědeckým skupinám pod vedením Prof. RNDr. Josefa Komendy, PhD., DSc z Laboratoře fotosyntézy a Doc. Michala Koblížka, Ph.D. z Laboratoře anoxygenních fototrofů.

Mikrořasy na talíři

První úvahy o využití mikrořas pro lidskou výživu se objevily během první světové války. Jak můžeme odpovědět dnes na otázku: Co všechno nám můžou řasy nabídnout? Celý článek zde►

Bojovník s epidemiemi

( dr. Stanislav Prowazek, zdroj: https://cs.wikipedia.org)

Uplynulo 100 let od objevu původce skvrnitého tyfu. Vzpomínka na vynikajícího českého mikrobiologa, parazitologa a lékaře Stanislava Prowazka (1785 - 1915). Celý článek zde►

Budoucnost mořských ekosystémů

(prof. RNDr. Ondřej Prášil, Ph.D., Bulletin AV ČR, 6/2016) 

Vědecký poradní výbor evropských akademií (European Academies Science Advisory Council – EASAC) sdružuje akademie věd členských zemí EU, Norska a Švýcarska. Záměrem EASAC je připravovat evropským politikům nezávislá vědecká stanoviska a doporučení – každoročně vydává několik souhrnných zpráv nejen pro politiky, ale i laickou veřejnost.

Odzaložení EASAC v roce 2001 vyšlo téměř 50 veřejně dostupných dokumentů (viz www.easac.eu/home/reports-and-statements.html), které se zaměřují na aktuální problémy v oblasti životního prostředí,energetiky,lékařství a přírodních věd. Na jejich přípravě se podílejí odborníci nominovaní členskými akademiemi z jednotlivých evropských zemí, a to včetně Akademie věd ČR. Začátkem letošního roku vyšla zpráva na téma Udržitelnost mořských ekosystémů v době globální změny (Marine sustainability in an age of changing oceans and seas), na jejíž přípravě se od roku 2013 vedle expertů EASAC podíleli také odborníci z JRC (Joint Research Centre). Během přípravy se pracovní skupina několikrát setkala, přičemž závěrečné zasedání se s podporou AV ČR uskutečnilo na podzim 2014 vLannově vile; zpráva byla evropským politikům představena letos v lednu v Bruselu. Celý článek zde►

Veletrh vědy a výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci

Veletrh vědy a výzkumu otevřel široké veřejnosti brány interaktivního muzea Pevnosti poznání, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého i staré barokní prachárny. Ve dnech 17. - 18. června  2016 mohly všechny věkové kategorie zájemců o vědu shlédnout desítky interaktivních stánků a expozic.Centrum ALGATECH se účastnilo s přitažlivou expozicí na téma pěstování mikroskopických řas. Více zde►      a zde►

Prémii Otto Wichterleho získal RNDr. Pavel Hrouzek, Ph.D. z třeboňské Laboratoře řasových biotechnologií

Zleva: prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c., RNDr. Pavel Hrouzek, Ph.D. 

Významné ocenění AV ČR - Prémii Otto Wichterleho pro rok 2016 - udělil předseda Akademie věd České republiky prof. Jiří Drahoš v pondělí 30. května 2016 RNDr. Pavlu Hrouzkovi, Ph.D. z třeboňské Laboratoře řasových biotechnologií. K dalším oceněným patřilo dvacet mladých vědců, kteří úspěšně splnili mimořádně významný vědecký úkol. Tato cena je určena špičkovým nositelům vědeckých hodností (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.), kteří v kalendářním roce podání návrhu nepřekročili věk 35 let. Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno prof. Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, autora 150 vynálezů, nominovaného na Nobelovu cenu za vynález kontaktních čoček, jenž se po listopadu 1989 stal prezidentem Československé akademie věd.

RNDr. Pavel Hrouzek pracuje v laboratoři řasových biotechnologií třeboňského pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR od roku 2004. Jeho výzkumná činnost se soustředí na vyhledávání biologicky aktivních sekundárních matabolitů syntetizovanými sinicemi, zejména pak na studium jejich cytotoxicity a pro-apoptotické aktivity v lidských rakovinných buňkách. " Zaměřujeme se na nové přírodní látky ze sinic se specifickým účinkem na rakovinné buňky (tedy látky potenciálně využitelné ve farmacii). Rakovinné buňky jsou vlastní buňky organismu, které se ovšem vymkly kontrole a nekontrolovatelně se dělí; proto hledáme takové látky, které v rakovinných buňkách spustí řízenou buněčnou smrt neboli apoptózu " dodává dr. Hrouzek. Výsledky jeho práce podstatnou měrou obohatily znalosti o výskytu a biologických účincích sekundárních metabolitů syntetizovaných sinicemi a významně rozšířily oblast zaměření Laboratoře řasových biotechnologií.   Více o udílení prémie►

Centrum ALGATECH hostilo vzácnou návštěvu

   

 

 

 

 

 

 

Zleva: Ramiro Villapadierna, Pedro Calvo-Sotelo Ibáñez-Martín, Ondřej Prášil 

V úterý 3. května 2016 navštívil výzkumné pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni Jeho Excelence velvyslanec Španělského království pan Pedro Calvo-Sotelo Ibáñez-Martín.  Pana velvyslance doprovázel ředitel španělské jazykové školy Instituto Cervantes v Praze, pan Ramiro Villapadierna. Hosté si se zájmem vyslechli výklad vedoucího Centra ALGATECH, profesora Ondřeje Prášila, o výzkumné činnosti Centra a byli provedeni laboratořemi. Následovala neformální diskuze. Centrum ALGATECH každoročně hostí přibližně dvacet zahraničních studentů a postdoktorandů, kteří zde pracují v rámci různých výzkumných projektů. A více než třetina z nich pochází ze španělsky mluvících zemí. V souvislosti s tím pan velvyslanec vyzdvihl dobré vztahy, které v této oblasti mezi Českou republikou a Španělským královstvím panují. „ Těší mě, že je vaše výzkumné pracoviště otevřené španělským studentům “ dodal. V podvečerních hodinách se pan velvyslanec s jeho doprovodem vydal na slavnostní zahajovací ceremoniál letošního festivalu ANIFILM, jehož jeden z hlavních programových bloků byl zaměřen právě na španělskou animovanou tvorbu, její historii i současnost. 

 

 

 

 

 

 

Prof. RNDr. Jiří Masojídek, CSc. a kol. (Mikrobiologický ústav): Mikrořasy – solární továrna v jedné buňce

 Publikace ke stažení zde (PDF)►

 

2015

Třeboňské setkání řasových biotechnologů

 

 

 

 

 

 

 

 

V pondělí 30. listopadu 2015 proběhlo v Centru ALGATECH Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni první setkání řasových biotechnologů České republiky. Zastoupeno zde bylo 5 výzkumných pracovišť Akademie věd České republiky, 3 univerzitní pracoviště a 5 privátních firem, svou práci představili nejvýznamnější čeští odborníci na řasovou biotechnologii. 

Setkání vzešlo z dlouhodobé poptávky po větším provázání českých institucí a společností zabývajících se řasovou biotechnologií od selekce vhodných druhů a kmenů mikrořas (sinic a mikroskopických řas), přes metody kultivace a vývoj kultivačních zařízení až po získávání cenných látek z mikrořasové biomasy. Je potěšitelné, že i český privátní sektor má zájem o komerční zhodnocení výzkumu a vývoje ve zmíněných oblastech a nejde pouze o řasové tablety určené pro zdravou výživu.

V nejbližší době se předpokládá vytvoření pracovní skupiny řasové biotechnologie uvnitř České biotechnologické platformy CEBIO. Konkrétním výstupem přípravných aktivit i třeboňského setkání je definování oblastí využití řasových biotechnologií a jejich potenciál. Dotazníkového průzkumu se celkem zúčastnilo 16 nejvýznamnějších českých pracovišť řasové biotechnologie, kteří považují oblast kultivačních technologií a postupy izolace cenných látek za nejvýznamnější pro český aplikovaný výzkum spolu s orientací na výzkum cenných látek uplatnitelných jako „ceutika“ (nutraceutika, farmaceutika, kosmetika).

Setkání řasových biotechnologů v Třeboni a další rozvoj spolupráce je součástí projektu Potraviny pro budoucnost - Strategie AV21, podpořila jej rovněž Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rektor univerzity, prof. Grubhoffer, byl rovněž hostem třeboňského setkání.

Hostitelská instituce, Cenrum ALGATECH Mikrobiologického ústavu AV ČR je průkopníkem produkční řasové biotechnologie v Československu, třeboňské pracoviště bylo založeno již v roce 1960. Centrum ALGATECH je Regionálním centem VaV.

                                                                                                                                                          

 

Centrum ALGATECH – Mikrobiologický ústav AV ČR v Třeboni hostilo první česko – izraelské vědecké sympozium

Ve dnech 24. - 27. května 2015 proběhlo v Opatovickém mlýně společné česko-izraelské sympozium pod názvem Microalgal energy conversion: Fundamentals and applications (Přeměna energie mikroskopických řas: principy a aplikace).  Svedlo dohromady vědecké pracovníky z univerzit a akademických pracovišť jihočeského regionu, Prahy a prestižních výzkumných pracovišť z celého Izraele. Setkání se konalo pod záštitou předsedy Akademie věd České republiky a za finanční podpory Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Čtyřdenní setkání poskytlo prostor pro intenzivní výměnu názorů v oblasti současného vědeckého výzkumu a pro vytvoření nových pracovních kontaktů. Sympozium bylo tematicky zaměřeno na nejnovější vědecké úspěchy v oblasti biochemie, genetiky a biofyziky fotosyntézy mikroskopických řas, stejně jako možnosti využití nejnovějších objevů v biotechnologických aplikacích.

Jednotlivých přednáškových dnů se celkem zúčastnilo 49 vědeckých pracovníků a studentů z České republiky a Izraele. Bylo prezentováno 26 přednášek v osmi blocích, ukončených moderovanými diskusemi. Společný cíl úspěšného sympozia tak byl naplněn a cesta k formování strategií pro řešení nových výzev výzkumu a inovací pro několik příštích let mezi oběma zeměmi byla otevřena.

 

                 

Centrum ALGATECH - Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. se prezentovalo na Veletrhu vědy v Praze - Letňanech

Ve dnech 21. až 23. května 2015 prezentovali Dr. Milada Vítová a Vít Náhlík práci třeboňského Centra Algatech na prvním ročníku unikátní akce VELETRH VĚDY, který hostilo Pražské výstaviště PVA EXPO PRAHA. Na výstavišti se sešly ústavy Akademie věd ČR, univerzity, muzea, science centra, a to nejen z České republiky, ale i ze zahraničí, aby široké veřejnosti představily zábavnou a pro všechny srozumitelnou formou svoji každodenní práci – vědu a výzkum.

Veletrh měl nebývalou návštěvnost. Během tří dnů se do Letňan přišlo podívat sedm tisíc lidí. V dopoledních hodinách to byly především početné skupiny ze škol, odpoledne je vystřídaly hloučky lidí z řad veřejnosti. Největší zájem na  stánku Centra Algatech byl o demonstraci laboratorního kultivačního zařízení na pěstování řas a o produkci zelené řasy Chlorella. Zájemci z řad návštěvníků byli pozváni na pravidelné prohlídky areálu Opatovického mlýna pro veřejnost.

Zároveň s prezentací Centra Algatech předvedly v samostatném stánku výsledky svých prací, odborné porotě i návštěvníkům veletrhu, středoškolské studentky Marie Hyblová a Natálie Vítová. Jejich práce na zelených mikroskopických řasách vznikly v rámci projektu Otevřená věda IV. na pracovišti Centra Algatech v Třeboni.

 

                        

 

Centrum ALGATECH - Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. získalo čestné uznání v prestižní přehlídce stavebních realizací jižních Čech dokončených v letech 2012 – 2014

Slavnostní vyhlášení již sedmého ročníku soutěže Presta, kterou pořádá Český svaz stavebních inženýrů, o. p. České Budějovice ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, o. k., Svazem podnikatelů ve stavebnictví ČR a Jihočeským krajem pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje, proběhlo ve čtvrtek 9. dubna 2015 v českobudějovickém hotelu Clarion Congress Hotel. Porota složená z jedenácti zástupců vyhlašovatelů vybírala z jednapadesáti přihlášených staveb a čtrnácti studentských projektů. Soutěžilo se v pěti kategoriích: Občanské a průmyslové stavby, Rodinné domy a bytové stavby, Vodohospodářské a ekologické stavby, Dopravní a ostatní inženýrské stavby a Ostatní stavby pro volnočasové aktivity.

V kategorii Občanské a průmyslové stavby – rekonstrukce převzal za Centrum Algatech Čestné uznání prof. Ondřej Prášil a to (cituji): „ Za moderní, koncepční, nekonvenčně nápaditou a přehlednou vestavbu v historickém objektu Opatovického mlýna, která vytváří funkční kancelářské, konferenční, společenské a studijní prostory “ (konec citace). Titul PRESTA a Cenu časopisu Stavebnictví získala přestavba třeboňského areálu firmy Santal spol. s.r.o. 

 

Laureát Nobelovy ceny Paul Nurse na návštěvě v Laboratoři buněčných cyklů

Sir Paul Nurse (prezident Royal Society, prezident emeritus Rockefeller University, Cancer Research UK) je předním odborníkem v oboru buněčného cyklu, nositel Nobelovy ceny z roku 2001 v oboru fyziologie a medicína. V centru jeho celoživotního zájmu leží studium buněčného cyklu a buněčného dělení u kvasinky Schizosaccharomyces pombe. Jako první identifikoval gen, cdc2, který hraje klíčovou roli v regulaci buněčného cyklu. Spolu se svými spolupracovníky identifikoval homolog tohoto genu z kvasinky u člověka a prokázal tak, že regulace buněčného cyklu je vysoce evolučně konzervovaný proces, jehož principy jsou obdobné v celé eukaryotické říši. Tím také otevřel cestu ke studiu rakoviny, tj. nekontrolovanému buněčnému dělení, a vývoji léků proti ní. 

Třeboň navštívil společně s manželkou 9. dubna ve čtvrtek. Následující den přednášel Paul Nurse na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Přednáška proběhla v sále přeplněném studenty jak řádného, tak doktorandského studia, členů pedagogického sboru a mnoha hostů. Obsazen byl i druhý sál, kam se přednáška Paula Nurse přenášela audiovizuálně. Dovolíme si ocitovat názor rektora Libora Grubhoffera: „Pro nás má (tato přednáška) nesmírný význam a je velkým povzbuzením“.

Největším a zcela konkrétním přínosem pro třeboňské pracoviště však byla několikahodinová diskuse Paula Nurse s vědeckými pracovníky Laboratoře buněčných cyklů na třeboňském pracovišti. Diskutovalo se o jejich současných výsledcích a případném přínosu pro další pochopení regulace buněčného cyklu řas. Paul Nurse byl našimi výsledky velmi potěšen možná i trochu překvapen, protože námi řešené problémy regulace buněčného cyklu nebyly u kvasinek dosud sledovány. Usoudil, že pokusy prováděné na našem pracovišti na řasách by bylo slibné a přínosné ověřit také na kvasinkách. Tím se otevřela cesta pro rozsáhlou a dlouhodobou spolupráci mezi naší Laboratoří buněčných cyklů řas a laboratořemi Paula Nurse v Londýně a New Yorku. Tato spolupráce by měla probíhat vzájemnými pracovními návštěvami pracovníků obou laboratoří a společnými pokusy, které by měly vyústit ve významné publikace v prestižních odborných časopisech.  

Sir Paul Nurse přijel do Třeboně na pozvání Dr. V. Zachledera, který se s ním přátelí od 80. let, kdy pracoval s Paulovým školitelem Murdochem Mitchisonem. V 80. letech psali všichni tři, spolu a s doktorem Šetlíkem, knihu o buněčném cyklu.

zleva: RNDr. Kateřina Bišová, Ph.D, Sir Paul Nurse, RNDr. Vilém Zachleder, CSc.    

Sir Paul Nurse, RNDr. Vilém Zachleder, CSc.  v 80. letech

RNDr. Ivan Šetlík, CSc., zakladatel pracoviště Mikrobiologického ústavu v Třeboni

 

Přelomový výzkum odhalil, jak rostliny přeměňují přebytky světelné energie na teplo

 

 

 

Schématické znázornění přeměny světelného záření na tepelné pomocí strukturním modelu bílkoviny HLIP. Qy a S1 označují konkrétní energetické hladiny molekul chlorofylu (zelenou barvou) a karotenoidu (oranžově), mezi kterými dojde k přenosu energie.

Pro fotosyntetické organismy jakou jsou rostliny je světelné záření jediným zdrojem energie pro zajištění veškerých životních funkcí. Přeměnu světelného záření na formy energie využitelné rostlinnou buňkou zajišťuje fotosyntéza, což je složitý biochemický proces, který probíhá na bílkovinných strukturách (fotosystémech) uvnitř chloroplastů. Fotosystémy potřebují nepřetržitý přísun světelné energie a jsou proto obklopené tzv. světlosběrnými komplexy, které pohlcují světlo a absorbovanou energii předávají fotosystémům ke zpracování. Světlosběrné komplexy tedy plní roli jakýchsi mikroskopických solárních panelů, které ovšem disponují řadou unikátních vlastností. V případě, že je absorbované energie příliš a hrozí tak poškození fotosystémů, světlosběrné komplexy dokáží velkou část absorbované energie přeměnit na teplo a tak se jí bezpečně zbavit. Jedná se určitou analogii odpuštění páry pomocí bezpečnostního ventilu. Mechanismus, který tuto přeměnu umožňuje, se nyní podařilo objasnit díky práci jihočeských vědců.     
Vědecké týmy dr. Romana Sobotky z Centra Algatech v Třeboni a prof. Tomáše Polívky z Jihočeské Univerzity publikují v těchto dnech článek v prestižním vědeckém časopise Nature Chemical Biology. Jedná se průlom v pochopení fyzikální podstaty přeměny světelného záření na tepelné, které probíhá za určitých podmínek ve světlosběrných komplexech rostlin. Bez tohoto mechanismu by rostliny velmi špatně zvládaly růst za podmínek, kdy se rychle mění intenzita slunečního záření, například při proměnlivé oblačnosti. Základní stavební jednotkou světlosběrných komplexů je bílkovina, které k sobě váže několik molekul chlorofylu a karotenoidů. Ačkoli bylo zjevné, že právě karotenoidy jsou odpovědné za vyzáření tepla, to jakým způsobem dokáže karotenoid odebrat energii z molekul chlorofylu, zůstávalo předmětem dohadů. V uplynulých desetiletích byla tato problematika intenzivně studována na izolovaných světlosběrných komplexech rostlin, a přestože bylo vypracováno několik možných scénářů, pro žádný se nepodařilo získat přesvědčivé důkazy. Čeští vědci obrátili pozornost k bílkovinám sinic, které jeví značnou strukturní podobnost se světlosběrnými komplexy rostlin. Tyto bílkoviny se nazývají HLIP (High-Light Inducible Proteins) a jejich přítomnost v sinicích je již sama o sobě pozoruhodná, protože tyto organismy používají světlosběrné komplexy, které jsou zcela odlišné od rostlin. K výzkumu byla použita modelová sinice Synechocystis 6803, která se využívá v mnoha laboratořích jako unikátní genetický nástroj pro studium fotosyntézy, a v tomto směru patří Laboratoř fotosyntézy v Třeboni k světově nejuznávanějším. Třeboňskému pracovišti se podařilo bílkovinu HLIP naizolovat v potřebném množství a prokázat, že váže molekuly chlorofylů a karotenoidů a je schopna měnit světlo na tepelné záření se stejnou intenzitou jako komplexy rostlin. Skupina prof. Tomáše Polívky poté analyzovala izolovanou bílkovinu HLIP pomocí femto-sekundové spektroskopie, techniky, která umožňuje zachytit extrémně rychlé procesy na molekulární úrovni. Přenos energie z chlorofylu na karotenoid a následná konverze na tepelné záření v bílkovině HLIP proběhne v biliontinách sekundy, ale přesto je o něco málo pomalejší, než obdobná přeměna energie u rostlin. Díky tomu se podařilo poprvé fyzikálně popsat a pochopit celý mechanismus. Výsledky jsou také zásadní z hlediska porozumění funkci HLIP u sinic a jejich postupné evoluci ve světlosběrné systémy řas a rostlin. Významnost tohoto objevu potvrzuje fakt, že prestižní časopis jako je Nature Chemical Biology zvolil na svou obálku ilustraci, která se vztahuje právě k této publikaci. 
 

 

 

Plant Cell Cycle Workshop

Plant Cell Cycle Workshop, June 25. - 27. 2014 in Třeboň -invitation-


O zeleném zázraku I.

Seminar in Opatovický mill -invitation-


Objev nového fotosyntetickém organismu

Tým vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR v Třeboni objevil zcela nový druh fotosyntetického organismu. Fototrofní bakterie byla nalezena ve vzorku vody odebraném z mělkého sladkovodního jezera Tian-er-hu nacházejícího se v západní části poušti Gobi. K izolaci nového druhu bylo využito speciální infračervené zobrazovací zařízení vyvinuté v Mikrobiologickém ústavu v rámci projektu OP VAVPI Algatech. Důkladná charakterizace a kompletní sekvenace genomu prokázala, že získaný izolát AP64 náleží k málo známé skupině Gemmatimonadetes.

Fotosyntetický aparát nového druhu je tvořen bakteriálními reakčními centry obsahujícími světlosběrná barviva bakteriochlorofyl a a spirilloxanthin. Fylogenetická analýza naznačuje, že schopnost využívat energii světla získal tento organismus díky horizontálnímu přenosu genů z purpurových bakterií (Proteobakteria). Popsaný druh tak představuje první příklad, kdy byla mezi fylogeneticky velmi vzdálenými skupinami přenesena kompletní sada přibližně 30 genů nutná pro fungování bakteriální fotosyntézy. Dosud byly popsány pouze přenosy jednotlivých genů.

Objev nové skupiny fotosyntetických organismů je zcela unikátní.  Za posledních 100 let byly popsány pouze tři nové skupiny fototrofních bakterií. Pro získání nových druhů se tak musí výzkumníci často vypravit do neobvyklých končin. Tým Mikrobiologického ústavu ve složení Yonghui Zeng, Hana Medová, Jason Dean a Michal Koblížek proto na tomto projektu spolupracoval s Dr. Fuying Fengem z Univerzity ve Vnitřním Mongolsku, který také provedl terénní odběry.

Více informací naleznete v publikaci:

Yonghui Zeng, Fuying Feng, Hana Medová, Jason Dean, Michal Koblížek (2014) Functional type 2 photosynthetic reaction centers found in the rare bacterial phylum Gemmatimonadetes. Proc. Natl. Acad. Sci. USA     doi: 10.1073/pnas.1400295111. http://www.pnas.org/content/early/2014/05/08/1400295111.abstract

Kontakt:

Michal Koblížek, Ph.D. Mikrobiologický ústav AV ČR, Centrum Algatech, 37981 Třeboň

tel.: 384340432, 775029 596, e-mail: koblizek@alga.cz

        


Kdo se bojí klíšťat - může do lesa?

O klíšťatech a nemocech, které přenášejí - pohovoří přední český parazitolog, biochemik, rektor Jihočeské univerzity v ČB - prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. Přednáška se koná 24. 4. 2014 od 16:30 hodin v areálu Opatovického mlýna. Pozvánka - zde -


Třeboňští vědci učinili významný krok ve výzkumu fotosyntézy

Jihočeští vědci objasnili zrod fotosystému 2, což je složitý bílkovinný komplex přítomný v buňkách rostlin, řas a sinic. Jeho funkce je zcela zásadní pro proces fotosyntézy a tím fakticky pro udržení života na naší planetě. Nicméně zatím nebylo příliš jasné, jak je takto komplikovaný komplex, který kromě řady bílkovin obsahuje také chlorofyl a karotenoidy, tvořen v buňkách. Výrazný krok k pochopení tohoto procesu učinili vědci z Centra Algatech, Mikrobiologického ústavu v Třeboni.

Vědecké týmy prof. Josefa Komendy a dr. Romana Sobotky z Centra Algatech společně s kolegy z britských univerzit publikují v těchto dnech dvojici navazujících článků v prestižním americkém časopise Plant Cell. „Jedná se průlom v pochopení prvních kroků syntézy fotosystému 2, přesněji jakých mechanismem jsou zabudovány molekuly chlorofylu do základních stavebních bílkovin a jak je sestaveno funkční jádro fotosystému“, uvedl Roman Sobotka z Centra Algatech. K výzkumu byla použita modelová sinice Synechocystis 6803, která se používá v mnoha laboratořích po celém světě jako unikátní genetický nástroj pro studium fotosyntézy, a pracoviště v Třeboni patří mezi světově nejlepší v oboru. K danému projektu byla připravena řada mutantních kmenů, ve kterých byly cíleně zablokovány jednotlivé kroky tvorby fotosystému 2. Pomocí speciálních „bílkovinn&yacu