CSEN

Historie Opatovického mlýna (History of Opatovicky mill)

Zdroj: Renata Nováková: brožurka "Opatovický mlýn na Zlaté stoce" (část: Rekapitulace dějin mlýna)

 

První písemná zmínka (a tedy jasný doklad existence mlýna – a nejen jeho) je z r. 1367listina, kterou bratři Rožmberkové doznávají, že prodali třeboňskému sousedu Merklovi řečenému Lender a jeho dědicům svůj dvůr Opatovice včetně mlýna a rybníka u něho a příkopu, který vede vodu z Lužnice na tento mlýn.

Prvopočátky Opatovického mlýna (a odbočky z Lužnice /předchůdkyně Zlaté stoky, resp. její nejstarší, horní části/ k tomuto mlýnu) jsou však starší - u stoky bylo předpokládáno působení Landštejnů, podle nejnovější, silně novými argumenty podložené hypotézy spadá vznik stoky i mlýna do cca poloviny 13. st a je bezprostředně spjat s působením světelských cisterciáků, jimž Vítek z Klokot daroval polovinu vsi Presnik (patrně předchůdce pozdějších Opatovic). Tehdejší mlýn (a jeho nástupce patrně až do doby, kdy Štěpánek Netolický přeložil tok Zlaté stoky pod hráz nově budovaného Opatovického rybníka) bychom však logicky museli lokalizovat v této oblasti poněkud více na jihozápad (cca za dnešní sportovní areál, směrem k Vrchům), kde předpokládáme onen Presnik (tento předpoklad se zdají podporovat i dosavadní archeologické nálezy).

  • 1270 Světelský klášter Presnik prodává.
  • 1367 mlýn (dvůr s rolemi, loukami a pastvinami a vším příslušenstvím a mlýn Opatovice s rybníkem a příkopem mlýnským až k Lužnici) prodávají bratři Petr, Jošt, Oldřich a Jan z Rožmberka třeboňskému měšťanovi Merklovi řečenému Lender a jeho dědicům.
  • 1367 je v Třeboni založen klášter. Ten získává polovinu Opatovic již před r. 1374 jako donaci od zakládajícího rodu Rožmberků, polovinu 1376 dokupuje.
  • 1439 je mlýn uváděn jako se sedmi koly.
  • 1567 je klášter sekularizován a mlýn přechází do vlastnictví Rožmberků. V té době má sedm kol moučných a osmé olejné, při tom pilu, soukenickou valchu a stoupu na kroupy.
  • 1568 dávají Rožmberkové mlýn opravit: "Opatovský mlejn a dvůr stavín. Toho roku nějaký Jan Vlach stavěl od kamene mlejn a dvůr Opatovský v gruntu na tři lokty zšíři zeď ke mlejnu založiv." (Březan)

K r. 1579 Václav Březan uvádí: "Item mlejn u Opatovic na šestnácte kol téměř zgruntu jest postaven. Item pila při témže mlejně vnově postavena, na kteréž veliká a znamenitá suma rejlů na prkna řezati se může." S 16 koly tak patřil v této době tnto mlýn k třem největším mlýnům v Čechách.

  • 1590 má mlýn 15 kol moučných, 5 stup a 2 pily.
  • 1607 je uváděno kol korečníkův 14, stupník s 5 vrcholky, valcha soukenická se 2 stupami, volejna k dělání olejův, stupník na tlučení třísla, pila se 2 stroji a plechy.
  • 1625 – mlýn, před 4 roky hned na počátku stavovského povstáni spálený císařskými vojsky do základů, byl s velkým nákladem obnoven, když při něm bylo nově zřízeno prozatím aspoň dvojí složení.
  • Opatovický mlýn byl od nepřátelských vojsk spálen od základů, takže z něho neplynul žádný užitek. S velkým nákladem bylo při něm nově zřízeno prozatím aspoň dvojí složení.
  • 1631 byl obnoven třeboňský klášter a v rámci restitucí mu byl vrácen i Opatovický mlýn. Prelát kláštera zavedl ve mlýně stálý šenk piva (což bylo ovšem pak předmětem dlouhých - až do r. 1720 -sporů s městem).
  • 1695 - Prelát třeboňský Norbert Hermann dal r. 1695 Opatovický mlýn obnovit, jak hlásal nápis v průčelí mlýna znatelný ještě v pol. 18. stol.: N. H. P. T. 1695, tj. Norbertu Hermann praepositus Třebonensis 1695.
  • 1708 byl mlýn znovu vystavěn Janem Prechtlem, opatem kláštera.
  • 1727 mlýn vyhořel, ale byl Prechtlem znovu vystavěn. V novém mlýně bylo zřízeno 6 mlecích složení, 5 stup a 1 pila.

Třeboňští opati trávívali zde potom letní měsíce, a proto v prvním patře byla zřízena mešní kaplička. 1777 F. J. Prokyš zde vymaloval oltářní niku a pro oltář namaloval obraz sv. Ubalda. Z dalšího vybavení kapličky bývají uváděny: obraz Snímání s kříže od Lazara Marie de Sanguinetti z r. 1728, portréty třeboňských opatů, knížat ze Schwarzenbergu a brnění ze 16. století.

  • Od r. 1765 zde byl mlynářem Václav Wolf. Jemu byl klášterem mlýn prodán 1769 do emfyteutického nájmu.
  • 1785 klášter zrušen. Mlýn kupuje Jan ze Schwarzenberka.
  • V r. 1788 prodal mlýn se 6 mlýnskými složeními a jedním jáhelním a s pěti stoupami a s jednou pilou do emfyteutického držení mlynáři Václavu Wolfovi, který jej v r. 1810 postoupil svému synu Václavovi.
  • 1816 - Po Václavově smrti převzala mlýn vdova Terezie Wolfová. Ta se krátce před svou smrtí provdala za svého dosavadního stárka Václava Březského a mlýn mu odkázala. Tento Václav Březský pocházel ze staré mlynářské rodiny, jež odvozovala svůj původ od někdejšího knížecího eggenberského sirotčího správce na Českém Krumlově, plukovníka Jiřího Jakuba Březského, který byl vévodou Johannem Kristiánem z Eggenburku povýšen (za vyznamenání se předků v bojích v Uhrách proti Turkům a za své zásluhy při správě knížecího majetku) r. 1671 do stavu šlechtického s predikátem z Birkenfelsu. Přilba s otevřeným hledím (na erbu) vyjadřovala právo majitele erbu účastnit se rytířských klání.
  • 1912 byla místo dosavadních sedmi vodních kol na svrchní vodu zřízena turbína (která stačila pokrýt potřeby provozu celého mlýna, hospodářství a domácnosti, blízkého tzv. Prátru, mýtného domku, ale i blízkého velkého statku Obora), nejpozději ve stejné době byl také přestavěn mlýn na "umělecký" - s již moderním způsobem mletí.

Na Opatovickém mlýně hospodařily celkem 3 generace Březských - až do poloviny 50. let 20. st, kdy po smrti vdovy po posledním mlynáři "převzal" mlýn stát.

Od r. 1962 je v budově Opatovického mlýna umístěno pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky.

Gallery

Mapa areálu 1806 Můstek přes náhon Jižní průčelí mlýna Interiér provozní části mlýna Podkroví budovy mlýna Provozní chodba Východní strana mlýna Počátek přestavby Jižní štít a východí strana mlýna Zbytky původní pily Zbytky původního hospodářského objektu Pohled na celý areál Hlavní, jižní průčelí a západní strana mlýna Přestavba mlýna Pohled z jihozápadu 2005 Podkroví budovy mlýna Opatovický mlýn Klenutá mlýnice Jižní štít mlýna Pokračování přestavby Roh severního průčelí Pohled ze severozápadu Východní strana mlýna Opatovický mlýn Jižní štít

File for download

Opatovický mlýn na Zlaté stoce

Brožurka na podporu rehabilitace významu a v maximální možné míře i původní podoby této budovy. Autoři: Renata Nováková, Pavel Suchý.

Download Permalink

Opatovický mlýn na Zlaté stoce - Renata Nováková

Byla na počátku obou grangie světelských cisterciáků?

Download Permalink

Rešerše k historii Opatovického mlýna

Rešerše k historii Opatovického mlýna. Zdenka Kociánová, Státní oblastní archiv v Třeboni.

Download Permalink